Profily Jezdců a koní

Profil koně - Robert

1. června 2011 v 14:34 | Hanka
Jméno: Robert
Pohlaví: valach
Datum narození: 1992
Plemeno: ČT
Chovatel: Z. a J. Pecháčkovi
Otec: Ramiro-47
Matka: Manta
Majitel: Klub Kvítek
Stáj: Klub Kvítek
Jezdec: paradrezurní jezdci našeho klubu
Trenér: Jana Zenklová a Andrea Beránková
Disciplína: paradrezura
Robert s Lenkou Vodičkovou ve volném kroku.

V kolika si mě koupil můj současný majitel:
Ve 4 letech.
Jak mě doma oslovují:
Robíku, Bobe.
Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Protože se tomu u nás v klubu věnujeme, ale chodil jsem i "L" drezury a taky jsem trochu skákal.
Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekl":
Při paradrezuře bych si to nedovolil, při skákání - to jsem občas překážku oběhl, když si mě jezdec nepohlídal.
Co si o mně myslí můj jezdec:
Mám několik jezdců, a dost z nich jsem naučil alespoň trochu jezdit. Předpokládám, že si o mě myslí, že jsem spolehlivý.
Mé největší sportovní úspěchy:
Každý závod, který s jezdcem nepokazíme. Na závodech se na mě za ty léta vystřídalo dost paradrezurních jezdců - domácích i zahraničních, a snad jsme nikdy neudělali ostudu. Teď na mě při mezinárodních závodech jezdí Lenka Vodičková a s tou si dobře rozumím.
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Kromě našich paradrezurních jezdců Lenky, Heleny a Evy, i další členové klubu. Mě je to v podstatě jedno. Ve svých letech si už do toho nenechám mluvit - učím já je, ne oni mě.
Tři slova, která mě charakterizují:
Jsem velký šéf. (ve stádě to je jasné, u lidí bych taky rád šéfoval, ale to nějak nejde.)
Valach Robert je zkrátka velký šéf.
Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Spolehlivost pod sedlem a nevrlost ve stáji.
Oblíbený pamlsek:
Všechny koňské dobroty.
Oblíbená činnost:
Pastva.
Co opravdu nemám rád:
Větší vítr a pokud ještě k tomu prší…
Jak vypadá můj den, když mám volno:
Pasu se.
Stejně jako jiní koně, miluje Robert ze všeho nejvíce pastvu.

Profil koně - Montek

1. června 2011 v 14:14 | Hanka
Jméno: Motek
Pohlaví: hřebec
Datum narození: 3. 1. 1996
Plemeno: český teplokrevník
Chovatel: Jan Buben
Otec: Lopez -2
Matka: Mozaika po Kornett
Majitel: MVDr. Dušan Skrip
Stáj: JK Skrip Dobročkovice
Jezdec: Zdeňka Skripová
Disciplína: drezura
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
Až v jedenácti letech, do té doby jsem měl Hawai...
Jak mě doma oslovují:
Vojtíšek, protože občas něco zvojtím. :o)
Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Dobrý pohyb, vyrovnaná povaha a hezky se na mě kouká.
Mé největší sportovní úspěchy:
- stříbrná medaile na MČR mladých jezdců 2009
- zlatá medaile na MČR - senioři družstva 2010
- účast na finále ČDP 2008 - Novice Cup, 2010 - Top Ten Cup
- mnoho předních míst v soutěžích ST a T
Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekl":
Když jsem jí při odjezdu na první závody v sezoně 2009 při nakládání utrhnul malíček a na konci sezony jsem si krátce před finále ČDP novice cupu 2009 roztrhnul záď...
Co si o mně myslí můj jezdec:
Že jsem miláček, ale občas toho dost zneužívám.
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Moc často na mě nikdo jiný nesedá, ale svezu každého, kromě malých dětí. Z těch mám opravdu hrůzu!!!
Tři slova, která mě charakterizují:
Krasavec, mazel a spáč.
Montek a Zdenka Skripová při jedné z kvalifikačních úloh ČDP.

Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Klidná a vyrovnaná povaha X na závodech ani nepípnu, ale zato doma jsem velký šéf (hřebec).
Oblíbený pamlsek:
Nepohrdnu ničím...
Oblíbená činnost:
Spánek a ohrádka.
Co opravdu nemám rád:
Vydržím všechno. :o)
Jak vypadá můj den, když mám volno:
Položím si hlavu na okno a koukám ven, jestli nepůjde okolo nějaká hezká kobyla, proložím to spánkem a potom se zajdu popást na travičku.
Montek má klidnou a vyrovnanou povahu, i když doma se tváří jako velký šéf. :o)

Profil koně - Vidina

1. června 2011 v 14:10 | Hanka
Jméno: Vidina 1
Pohlaví: klisna
Datum narození: 15. 8. 2000
Plemeno: Český teplokrevník
Chovatel: Hřebčín Albertovec
Otec: Lombard s.v.
Matka: Vista
Majitel: Václav Stonjek
Stáj: Jezdecký klub MARENGO
Jezdec: Kristina Stonjeková
Trenér: Jiří Skřivan, Jiří Pecháček
Disciplína: Skoky
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
V šesti letech, byla jsem ještě mladá, ale to jsem koneckonců pořád!
Jak mě doma oslovují:
Páníček mi říká Beruško, slečna jezdkyně občas používá i ostřejší výrazy.
Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Skákání mám v krvi, drezura mi leze krkem. Jsem odvážná a jdu do toho srdcem!
Mé největší sportovní úspěchy:
Že se mně a mé jezdkyni začíná dařit i na obtížnějších parkurech ST, které jsou novinkou jak pro mě, tak pro ni, to už považuji za úspěch. Taky jsem samozřejmě pořádně zabojovala loni v srpnu a vyválčila si (…dobře - nám) mistrovský titul.
Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekla":
Já jsem hodná, vážně…
Co si o mně myslí můj jezdec:
Že jsem malý/velký ďáblík s jedinečnou koňskou duší.
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Nejvíc si rozumím se svou jezdkyní, takže tenhle stav bych raději příliš často neměnila.
Nejvíce si Vidina rozumí se svou jezdkyní Kristinou Stonjekovou.
Tři slova, která mě charakterizují:
Odvaha, netrpělivost, přátelství.
Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Práce doma mě nebaví a tak si moc ráda "zavržu" svými zoubky. Při ježdění nám tak hraje krásná doprovodná symfonie. Naopak na závodech se dokážu pořádně nabudit a při parkuru podat svoje aktuální maximum - a navíc jsem velmi rychlá!
Oblíbený pamlsek:
Mrkev a jablíčko, nejlépe kombinace obojího.
Oblíbená činnost:
Pastva a pozorování dění na závodech.
Co opravdu nemám rád:
Mouchy a holení strojkem ve slabinách. Dráždí mě to a znervózňuje.
Jak vypadá můj den, když mám volno:
Jdu na procházku nebo do výběhu. Prostě si provětrat hlavu. :o)
Vidina je podle své jezdkyně "malý / velký ďáblík" s jedinečnou koňskou duší...

Profil Jezdce - Pavel Drbohlav

1. června 2011 v 14:08 | Hanka
Jméno a příjmení: Pavel Drbohlav
Datum narození: 7. 5. 1964
Místo bydliště: Bylany (Český Brod)
Jezdecký klub: Pamela Bylany
Disciplína: spřežení
Trenér: na parkurech pan J. Kurka a A. Libich, ve spřežení jsem něco okoukal od svého otce a nyní je to na mně
Radan je nyní Pavlova stájová jednička.
Můj první kontakt s koňmi:
Již si nevzpomínám, asi v raném dětství.

V kolika jsem začal jezdit závodně:
Od 16 do 27 let jsem jezdil parkury a po 8leté přestávce přišlo na řadu spřežení.

Proč se věnuji právě této disciplíně:
Kvůli své dceři, které se tato disciplína zalíbila.

Kolik času týdně s koňmi strávím:
Každý den a to několik hodin.

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Všechny dobré jezdce a lidi od koní, protože jezdectví je náročný koníček.

Můj "životní" kůň:
Koní jsem měl několik, na parkurech to byl Centrál a Cedra, ve spřežení Pamela, Polly, Paráda, Jasmína a teď to je lipicán Radan.

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Narození hříběte a také když mi praskl kočár a klisna s ním běžela 2 km domů.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
3. místo na Mistrovství Středočeského kraje dorostu v parkuru v roce 1982, 2. místo v maratonu na CAI v Nebanicích v roce 2009 a v témže roce jsem získal titul mistra Středočeské oblasti v jednospřeží.
Spřežení se Pavel věnuje díky své dceři.
Na koních mám nejradši:
Každý je jiný, každý je osobnost.

Co si o mně nejspíš myslí můj kůň:
"To je dost, že už jde, ať můžeme jít ven."

Můj nejhorší pád z koně:
V 18 letech zlomený obratel a v 31 další dva vedle něho...

Kromě ježdění na koních mě baví:
Pejsek, lyžování, jízda na motorce a nějaká ta kultura.

Můj sen, kterého bych chtěl dosáhnout:
Dobře zajetá drezura na mezinárodních závodech, a tím i dobré celkové umístění.

Tři slova, která mě charakterizují:
Samostatný, veselý, ctižádostivý.

Moje zlozvyky a nešvary:
Nedochvilnost, která mě neustále provází.

Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Biftek a svíčková, Coca Cola a skotská, pop: Scorpions, Marie Rottrová, všechny filmy s Vl. Burianem, Mr. Gs a sportovní pořady, v oblečení nejsem vybíravý, vlastním Seat Leon.

Životní motto:
Peníze a strach nikdy mít nebudu.
Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.

Profil koně - Tereza 3

1. června 2011 v 14:06 | Hanka
Jméno: Tereza 3
Pohlaví: Klisna
Datum narození: 16. 5. 1996
Plemeno: Český teplokrevník
Chovatel: ŠCH koní Mělník - Kubišta Josef
Otec: 525 Taarlo Kubišta s.v.
Matka: Taseka (Ts-4)
Majitel: Stanislava Střebáková
Stáj: JC Zájezd
Jezdec: Zuzana Střebáková
Trenér: Lucie Marešová
Disciplína: Drezura
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
V deseti letech.
Jak mě doma oslovují:
Térezko.
Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Protože jsem pracovitá, spolehlivá a učenlivá.
Mé největší sportovní úspěchy:
3. místo na MČR mladých jezdců v drezuře.
Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekla":
Myslím že nikdy, jsem totiž hodná holka.:o)
Co si o mně myslí moje jezdkyně:
Je šťastná, že mě má!
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Když moje panička odjede na dovolenou, tak občas její maminka nebo trenérka.
Tereza se svou jezdkyní Zuzanou Střebákovou dosáhla úrovně TT v drezuře.
Tři slova, která mě charakterizují:
Hodná, poctivá a pracovitá.
Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Dobrá - pracovitost, špatná - měla bych prý více zvedat nožičky...:o)
Oblíbený pamlsek:
Mrkvička!
Oblíbená činnost:
Čuchání k ostatním koním a pískání.
Co opravdu nemám rád:
Oves, už mi leze i ušima.:o)
Jak vypadá můj den, když mám volno:
Když je hezky - celé dopoledne courání po výběhu a pasení.
Hodná, poctivá a pracovitá klisna Tereza při cvalové piruetě.

Profil koně - Lancelot

31. května 2011 v 11:55 | Hanka
Jméno: Lancelot
Pohlaví: hřebec
Datum narození: 11. 5. 2002
Plemeno: holštýnský teplokrevník
Chovatel: Marion Hoffmann
Otec: Lancer II
Matka: Zuckerpuppe (po Cantus)
Majitel: Zemský hřebčinec Tlumačov
Stáj: JK Vega Brno
Jezdec: Ida Jančářová
Trenér: Denis Soyer
Disciplína: drezura
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
Než jsem byl vyslán na stodenní test hřebců, tedy téměř ve 3 letech.
Jak mě doma oslovují:
Lancík, brouček.
Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Jsem všestranně nadaný, dříve jsem se účastnil skokových kritérií a koncem roku 2008 jsem byl převelen na připouštěcí stanici do Nemochovic, kde mi nezbylo nic jiného, než se předvádět na drezurním trojúhelníku...:o)
Mé největší sportovní úspěchy:
Ty drezurní : 3. místo na FEI Testu v kategorii "Advanced" a výkony ve finále ČDP v kategorii Novice Cup, kde jsem celkově skončil druhý. Za sportovní úspěch také považuji každé úspěšné "rande" s fešnými kobylkami, které za mnou občas přijedou. :o)

Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekl":
Nikdy, já bych to ani nesvedl!
Co si o mně myslí můj jezdec:
Že jsem skvělý, úžasný, nejlepčí!:o)
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Idica mě nikomu nepůjčí.
Tři slova, která mě charakterizují:
Krásný, spolehlivý, trochu frajer.
Lancelotovi se podařilo zvítězit v závěřečném küru při finále Novice Cupu, celkově skončil druhý.
Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Pracovitý x příliš pracovitý.
Oblíbený pamlsek:
Cokoliv, z čeho vyplývá, že jsem něco udělal dobře. Ale upřednostňuji jablka a mrkve.
Oblíbená činnost:
No, jsem plemeník, který připouští naživo, tak je to celkem jasný, ne?!
Co opravdu nemám rád:
Studenou vodu.
Jak vypadá můj den, když mám volno:
Výběhy by pro mě nebyly dost vysoké, takže v létě se chodím na ruce napást a občas se proběhnu v hale.
Jezkyně Ida Jančářová nešetří na "Lancíka" chválou: je skvělý, úžasný a nejlepší...

Profil jezdce - Jan Zwinger

31. května 2011 v 11:54 | Hanka
Jméno a příjmení: Jan Zwinger
Datum narození: 26. 1. 1992
Místo bydliště (město): Lučina
Jezdecký klub: Stáj Mustang
Disciplína: skoky
Trenér: Zdeněk Žíla
Můj první kontakt s koňmi:
Již u maminky v bříšku.
V kolika jsem začal jezdit závodně:
Ve dvanácti letech.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Přivedli mě k ní moji rodiče.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Denně...
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Ze zahraničních jezdců Marcuse Ehninga pro jeho klidné vedení koně po parkuru a z domácích jezdců Zdeňka Žílu - je pro mě ten nejlepší trenér, od kterého se můžu hodně naučit.
Můj "životní" kůň:
Tudor.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Na VC Ostravy se Sisi jsme obsadili ve Velké ceně sice poslední dekorované místo, ale sklidili jsme větší aplaus než vítězové.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Titul mistra republiky.
Na koních mám nejradši:
Když chápou, co po nich chci.
Za svého "životního" koně považuje Honza Tudora, ale se Sisi (na snímku) si rozumí také.
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň:
Netahej mě za hubu!
Zase to najel šikmo, budu muset znovu!!
Můj nejhorší pád z koně:
Při tréninku s mladým koněm, když jsem si zlomil klíční kost.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Jízda na vodním skútru a chození do kina s přítelkyní.
Můj sen, kterého bych chtěl dosáhnout:
Startovat na závodech v Cáchách.
Tři slova, která mě charakterizují:
Tvrdohlavost, cílevědomost, soutěživost.
Moje zlozvyky a nešvary:
Nerad si přiznávám chyby.
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Jídlo - smažený hermelín.
Pití - Coca Cola.
Hudba - pop.
Film - Milionář z chatrče.
Televizní pořad - MASH.
Značka oblečení - Equiline.
Auto - VW Golf.
Životní motto:
Bez práce nejsou koláče.
Z jezdeckých úspěchů těší Honzu nejvíce titul mistra republiky.

Profil jezdce - Kateřina Říhová

31. května 2011 v 11:50 | Hanka
Jméno a příjmení: Kateřina Říhová
Datum narození: 24.9. 1981
Místo bydliště (město): Brno, Ženeva
Jezdecký klub: JK Sant Aventin
Disciplína: drezura
Trenér: Christian Plaege, Ladislav Umlauf (v minulosti p. Honč, p. Beneš či Hanka Vašáryová)
Můj první kontakt s koňmi:
Když jsem byla malá, jezdila jsem bez sedla jako indián na tažných koních na chalupě v krásném prostředí Vysočiny. Později jsem se s nimi naučila jezdit s vozem, vyorávat brambory či tahat klády v lese.
V kolika jsem začala jezdit závodně:
Zhruba když mi bylo 15 let - v jihomoravském oddílu manželů Šíblových TJ Moravské Knínice. V té době jsem skákala parkury.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Když jsem začala jezdit, byla pravidla jasně daná. Nejdříve jsem na Moravě chodila do klubu, který nesnášela nejmenovaná všudypřítomná drezurní rozhodčí, takže se jezdily pouze parkury. Později jsem přestoupila do klubu, kde zase měli spíše drezurní koně, tak jsem začala jezdit drezuru. Ten posun od parkuru k drezuře byla tedy původně spíše shoda náhod, v současnosti jsem moc ráda, že k tomu došlo. Drezura pro mě není jen sport, ale i umění, neopakovatelný zážitek a způsob, jak v ideálním případě vytvořit s koněm harmonický celek. I zde platí známá Sokratova hláška: "Vím, že nic nevím".
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Pokud mi to studijní a pracovní povinnosti dovolí, tak každý den. Škoda jen, že den má tak málo hodin...:o)
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Celine Michaud a Christiana Plaegeho. Oba jsou drezurní jezdci Švýcarska v tzv. elitním týmu. Celine obdivuji pro její eleganci a lehkost práce s koněm bez násilí, Christiana pak pro jeho lásku ke koním a umění učit druhé lidi drezuru a vše pořádně vysvětlit.
Můj "životní" kůň:
Věřím, že ještě nepřišel. Zatím mi nejvíce radosti přinesl Guardian Angel alias Péťa. Možná můj životní kůň přijde poměrně brzy. Mám totiž, zatím ještě v mateřské školce, dva téměř dvouroční hřebečky: Hannibal Lecter pochází z elitní německé linie Hofrat / De Niro a General Advocate je polobratr Guardiana.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Těch bylo hodně. Teď mě snad napadá jen příhoda, kdy jsem si v minulosti koupila parkurovou kobylu a měla jsem skvěle naplánovanou závodní sezonu. Dobře žrala a po nějaké době se její bříško zvětšovalo až nevídanou rychlostí. Jaké bylo mé překvapení, když přivolaný veterinář zjistil, že mi ji původní majitel prodal březí. Tenkrát jsem si moc přála, aby březí nebyla a verdikt veterináře mě vůbec nepotěšil, závodní sezona se nekonala. Později se ale narodilo krásné hříbě, takže ze smutného příběhu byl nakonec veselý.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Čtvrté místo na mistrovství republiky v drezuře 2009, vítězství v kategorii Novice Cup ČDP 2007 a snad i to, když jsem letos při zkoušení nového potencionálního koně, kterého jsem měla v Holandsku zájem koupit, vyslechla přes pootevřené dveře kanceláře tamní špičkové drezurní stáje něco ve smyslu : "She is the better one and she is clever as she asks many questions". :o)
Na koních mám nejradši:
Jsou to nádherní tvorové s duší, osobností a šarmem. Pokud se zdokonalujete při práci se strojem, posun vpřed je téměř jistý. Pokud ale uděláte sebemenší špatný krok s koněm, jste opět na začátku. Hledání té správné cesty často trvá celý lidský život. Dosažení dílčích či konečných úspěchů je při práci s koněm velkým zadostiučiněním.
Kateřina na MČR v roce 2009 s koněm Guardian Angel.
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :o)
Myslím, že můj kůň mě má celkem rád. Už mi to hodněkrát dal čitelně najevo.
Můj nejhorší pád z koně:
Začínala jsem jako parkurový jezdec, a když mi bylo zhruba 15 let, dostala jsem na tehdejší okresní přebory klisnu Cortu, která pravidelně s každým na třetím skoku vyštycovala. To samozřejmě neminulo ani mě a já přede všemi letěla do oxeru, který se na mě totálně sesypal. Kůň stál opodál a se spokojeným výrazem zadostiučinění se mi smál.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Cestování, rychlá jízda autem, sebevzdělávání, cestování po moři, problematika práva WTO.
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Umět skloubit profesní dráhu - ať už v oboru diplomacie či mezinárodního práva s a) možností mít partnera, který by si mě vážil a byl na mě hrdý za to, jaká jsem a co dělám, b) dostatkem času na to, naučit se drezurnímu umění na nejvyšší úrovni včetně pochopení koně jako živého tvora.
Tři slova, která mě charakterizují:
Spolehlivost, smysl pro spravedlnost, druhým nezávidím, ale přeji.
Moje zlozvyky a nešvary: :o)
Přecpávám se sladkostmi, mám nabitý program a ne vždy se mi podaří dorazit včas, občas jsem nerozhodná a některé věci hrnu před sebou, místo abych je ihned vyřešila.
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Parmská šunka s melounem, horká čokoláda, Carmina Burana a Nabuco, koukat na TV nemám moc čas, ale o Vánocích si určitě nenechám ujít Tři oříšky pro Popelku, co se týče značky oblečení všechny, kde dominuje kvalita, jednoduchost a originalita, praktické auto pro každodenní život je Audi či VW, mazlem na volný čas by pak mohlo být Masserati.
Životní motto:
Všechno jde, stačí jen chtít a jít si za tím...
Koně jsou pro Kateřinu nádherní tvorové s duší, osobností a šarmem.

Profil jezdce - Lukáš Klouda

31. května 2011 v 11:49 | Hanka
Jméno a příjmení: Lukáš Klouda
Datum narození: 26. 10. 1984
Místo bydliště (město): Drásov
Jezdecký klub: TJJ LUCKY Drásov
Disciplína: voltiž, skoky
Trenér: sám svým trenérem, moje sestra Petra
Můj první kontakt s koňmi:
Určitě již v ranném věku, ale nepamatuji si to... Nejbarvitější z prvních zážitků mám, když jsem se slzami v očích běhal stále dokola ke koni pod pohružkou, že když nenaskočím, tak na koně nepůjdu. Asi jsem nakonec naskočil, ale nevím to jistě... ;o)
V kolika jsem začal jezdit závodně:
Voltiž asi v devíti letech.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Pokud se jedná o voltiž, tak proto, že v žádné jiné disciplíně nepoznáte tolik opravdových přátel a fajn lidí z celého světa... Věnovat se pouze skákání by bylo v mnoha ohledech (kromě toho finančního) snažší, ale nebylo by to prostě ono...
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Mimo školu a jiné pracovní povinnosti všechen.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Z voltižního světa je to Kai Vorberg, protože jsem měl konečně možnost poznat a pochopit, co opravdu stojí za všemi jeho tituly. Jinak se mi v souvislosti s touto otázkou vybaví spousta osobností z nejrůznějších odvětví koňského sportu, ale jako vzor vytrvalosti a odhodlání je to bezpochyby pan Váňa se všemi jeho vzestupy i pády. Většina lidí se ráda lituje a odvolává na své problémy, ale pan Váňa jen mlčky dře a jde za svým cílem, i když už byl několikrát splněn...
Můj "životní" kůň:
Voltiž: Duke 2. O málokterém koni bych si troufl říct, že ho voltiž opravdu baví, ale u Duka si tím jsem jistý. Závodit už společně bohužel nemůžeme, ale to, jak si užíval závody nebo exhibice bylo naprosto evidentní a nezapomenutelné.
Parkur: Vokara. Naučila mě skákat a závodit v sedle a ve svých 22 letech stále učí i další členy naší rodiny. Co dodat.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Takovým zážitkem byla právě exhibice s Dukem při zahajovacím ceremoniálu na mistrovství světa 2008, které jsme pořádali v Brně. Duke musel cválat okolo pódia 6x8 metrů, Petra běhat po pódiu a snažit se lonžovat a já měl cvičit. To vše potmě, bez zkoušek, s fosforeskujícími světly na těle. Náš strach, jestli to zvládneme a nepřerazíme se vejpůl byl ten tam, když Duke "nasadil" a s absolutní jistotou mě provedl nezapomenutelným představením... Na druhou stranu ten nejsmutnější byl, když Duka na tom samém mistrovství bez mrknutí oka hlavní rozhodčí vyloučil a moje naděje na "životní jízdu" byly ty tam...
Lukáš se sice věnuje parkuru i voltiži, ale při parkuru "to prostě není ono".
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Voltiž: titul MČR v kategorii skupin i jednotlivců. 6. místo na WEG Jerez kategorie skupin a 8. místo na WEG Aachen kategorie muži senior.
Skoky: 2. místo MJM muži senior.
Na koních mám nejradši:
Jak umí vrátit zpět to, co jim člověk dá. A navíc krásu, pohyb a volnost, kterou člověku dávají.
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :o)
No občas by mě chtěl asi "zabít" stejně jako já jeho, ale ani jeden to samozřejmě nemyslíme vážně... ;o)
Můj nejhorší pád z koně:
Po hlavě, po zádech, ve voltiži se to tak nedá brát... Ne jednou jsem ale musel skočit z koně i s holkou v náručí - a jednou to bylo opravdu s hrůzou v očích, to když jsem si ji přehnul přes koleno víc než zdrávo. Ještě, že jsou voltižačky takové ohebné... :o)
Kromě ježdění na koních mě baví:
Auta. Chtěl bych jednou vyrazit na Dakar... Jinak přítelkyně, pes, kamarádi, lyže...
Můj sen, kterého bych chtěl dosáhnout:
O tom se prý nemá mluvit. Ještě před měsícem bych toho napovídal spoustu, ale teď už si to nechám pro sebe...
Tři slova, která mě charakterizují:
Nejlíp, když se zeptáte lidí okolo mě. No ale kdo ví, co by tu pak stálo... Asi upřímný, nápomocný, pozitivní... Negativa neexistují. :o)
Moje zlozvyky a nešvary: :o)
Rád odkládám věci "napotom" a často neodepisuji na nejrůznější elektronické zprávy... (Mohu potvrdit, ale zas tak zlé to není! :o) pozn. red.)
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Ryby/pizza, koktejly (Long island ice tea), Robbie Williams / Michael Jackson, vše od Redley Scotta / Batman-Temný rytíř / Sin city, dokumenty na Čt a Discovery, teď už žádná specifická, cokoliv co padne na tělo i do oka, auta by zabrala celou stránku, tak jen stručně. Klasika je Mustang a Jeep.
Životní motto:
Není čas ztrácet čas...
Lukáš Klouda na koních obdivuje jejich krásu, pohyb a také volnost, kterou člověku dávají.

Profil koně - Sisi

31. května 2011 v 11:47 | Hanka
Jméno: Sisi
Pohlaví: klisna
Datum narození: 27. 4. 2000
Plemeno: hannoverský kůň
Chovatel: Schaefer Manfred, GER
Otec: Stakkato (hann.)
Matka: Baronesse (hann.)
Majitel: Stáj Mustang, s.r.o.
Stáj: Stáj Mustang Lučina
Jezdec: Jan Zwinger
Trenér: Zdeněk Žíla
Disciplína: skoky
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
Ve čtyřech letech.
Jak mě doma oslovují:
Sisinka.
Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Pro mé úžasné skokové schopnosti.
Mé největší sportovní úspěchy:
Titul mistryně republiky.
Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekla":
Při nasedání udělám často "vrtuli" a Honzíka shodím.
Co si o mně myslí můj jezdec:
Že jsem jedinečná!
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Jen Honza.
Tři slova, která mě charakterizují:
Odvaha, chuť závodit.
Sisi je podle slov svého jezdce Jana Zwinger "prostě jedinečná"! :o)
Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Moc hodná při ošetřování a špatnou snad ani nemám...
Oblíbený pamlsek:
Jablko, mrkev.
Oblíbená činnost:
Válení se v boxe.
Co opravdu nemám ráda:
Dotahování sedla.
Jak vypadá můj den, když mám volno:
Ráno kolotoč, přes den koukám z okna a pak mě vezmou se napást.
Sisi si v loňském roce vybojovala titul mystrině republiky.

Profil jezdce - Klára Boháčková

31. května 2011 v 11:43 | Hanka
Jméno a příjmení: Klára Boháčková
Datum narození: 24. 11. 1963
Místo bydliště (město): Hluboká nad Vltavou
Jezdecký klub: Stáj Havel Strýčice
Disciplína: Drezura
Trenér: nepravidelně Hanka Vášáryová a Michal Košťál a nebo kdo jde zrovna okolo a je ochoten poradit... :o)

Můj první trenér byl Josef Thám z Prahy Gabrielky (bohužel je už dávno po smrti), kterého jsem se moc bála pro jeho přísnost. Ale byl výborný učitel, který si dokázal sjednat respekt a poslušnost, prostě "stará škola". Vzpomínám si, jak ve mně nejprve viděl talent, ale když na mě býval naštvaný kladl mi na sdrce: "Hlavně nikdy nikomu neříkej, že jsem tě trénoval já".
Můj první kontakt s koňmi:
Jako malá holčička jsem byla u sedláka v Německu, já jsem byla strašně malinká a ten kůň strašně velikej a naprosto mě fascinoval…
V kolika jsem začala jezdit závodně:
V září roku 2004 jsem úspěšně absolvovala první drezurní závody stupě Z a L. Vloni jsem jela mé první ST a T.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Drezura mě nadchla svojí precizností. Vždy jsem měla potřebu mít koně 100 % pod kontrolou. To se mi bohužel při hubertových jízdách a parkurech jaksi nedařilo. :o) Ne nadarmo se drezuře říká "královna jezdeckého sportu". Je to dřina, ale miluji pocit, který mi dokáže kůň dát, vnímám ho jako jeho odměnu za správné vedení. Pocit souladu s koněm je nepopsatelný zážitek.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Denně přibližně 4 hodiny, každé ráno. Pak mám další povinnosti - kancelář, rodinu, domácnost...
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
I když není zrovna z drezurního světa, můj velký obdiv a úctu má pan Jiří Pecháček. Jsem vděčná, že jsem tohoto vyjímečného člověka s velkým srdcem mohla blíže poznat. Mé uznání patří panu Pecháčkovi nejen pro jeho poctivost, srdečnost, vynikající jezdecký styl, zkušenosti a znalosti, ale také pro jeho upřímnou a opravdovou lásku ke koním... Dnešní mládež se honí za úspěchem a slávou a často přitom opomíjí ty hlavní aktéry - naše koně! To oni si zaslouží naší úctu.
Můj "životní" kůň:
Každý kůň, se kterým jsem pracovala, mi dal nějaké poselství, zkušenost, každý mě něco naučil. Všichni mají napořád své místečko v mém srdci. Ráda bych zmínila Pumarillu, se kterou jsem začínala od Z do S, dále pak Senatora, který má výjimečnou a dobrotivou povahu, Reaktora, který mě naučil snad nejvíce ze všech a Kodexe, který je můj současný hlavní závodní partner. Ale opravdu "životní kůň" možná teprve přijde...
Hřebce Kodexe považuje Klára Boháčková za jednoho ze svých "životních" koní.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Trochu se zabývám i chovem a jedno naše hříbátko dostalo vážnou koliku. Museli jsme okamžitě do Brna na operaci. Malému hřebečkovi, byly mu asi dva měsíce, odebrali 5 m tenkého střeva, po narkóze se nám nechtěl probudit, pak nechtěl vstát, byl apatický, jen chvílemi sebou škubal a mlátil kolem sebe nohama. Mysleli jsme, že je to konec... Mezi tím přivezli jeho mámu. Když hřebeček ve své apatii uslyšel mámino řehtání na chodbě, poznal ji podle hlasu, sebral v sobě veškerou zbývající sílu, vyškrabal se na nohy, zařehtal, přivítal se s mámou a začal sát. Bylo to tak dojemné a nádherné, že mi dodnes vlhnou oči, když si na to vzpomenu. Tento příběh měl šťastný konec - koníček přežil, dnes je mu 8 let a úspěšně sportuje v Anglii ve stáji Johna Whittekera. :o)
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Jsem ráda, že po čtyřech letech aktivního drezurního ježdění se mi podařilo probojovat se na mistrovství ČR a do finále ČDP. Jsem šťastná za každou dobře zajetou a hezky ohodnocenou úlohu.
Na koních mám nejradši:
Jejich ušlechtilost, eleganci a krásu.
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :o)
Nemyslím si, že kůň dokáže mít někoho rád, ale věřím, že jsme s mými koňmi partneři, kteří se snaží jeden druhému vyhovět.
Můj nejhorší pád z koně:
Před dvěma lety jsem s mým koněm prošla zavřenými dveřmi od haly. Dodnes nemám cit v části kolene. Teď už nejsem líná slézt a pořádně si otevřít, než projdu dveřmi...
Kromě ježdění na koních mě baví:
Moje rodina - máme 3 úžasné syny, moje práce v cestovním ruchu - naše firma se zabývá pronájmem rekreačních chat a chalup. Dále pak mí psi, létání a letadla, lyžování, esoterika a mí přátelé. Kontakt s lidmi, poznávání nových lidí a pomoc "kolegům" z jezdeckého sportu při výběru a koupi nových koní z Holandska (kde jsem strávila 20 let života).
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Myslím si, že čeho jsem dosáhla, je naprosto dostačující a mám vše, po čem člověk může toužit. Zdraví, lásku, rodinu, přátele a zvířata. Pokud se mi podaří prohloubit mé úspěchy, budu moc ráda. Přála bych si poznat a získat koně, který by byl skutečně "špičkový". :o)
Tři slova, která mě charakterizují:
Radost ze života.
Moje zlozvyky a nešvary :o)
Zeptejte se mého manžela... On Vám to barvitě vylíčí. :o)
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Mám ráda francouzskou kuchyni, dobré červené víno, romantickou i veselou hudbu, velkofilmy jako například Vzpomínky na Afriku. Televizi jen občas a velmi selektivně - nenávidím násilí. Oblečení příliš neřeším, hlavně aby bylo účelné. Jezdím Mercedesem ML 320 CDI a neměnila bych!
Životní motto:
Život je pohyb.
Žít v lásce a pokoře.
Tolerance, úcta a respekt k lidem i zvířatům.
Když zrovna nesedí na koni, tráví Klára čas s rodinou nebo pracuje. Zajímá se také o psy, baví ji létání nebo lyžování...

Profil jezdce - Zdeněk Žíla

31. května 2011 v 11:39 | Hanka
Jméno a příjmení: Zdeněk Žíla
Datum narození: 28. 4. 1972
Místo bydliště (město): Lučina
Jezdecký klub: Stáj Zdeněk Žíla Stallion Invest Team
Disciplína: skoky
Trenér: první byl strýc Pavel
Můj první kontakt s koňmi:
Ve čtyřech letech, měl chomout a proorával na zahradě brambory...
V kolika jsem začal jezdit závodně:
V patnácti.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Pro mě je nejhezčí...
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Většinu, u koní to jinak nejde.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
M. Ehning, jezdecký genius.
Můj "životní" kůň:
Nejvíce se mnou dokázal Pinot Grigio.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Veselých je moc, na smutné co nejdříve zapomenout.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Účast v Pohárech národů, také když dobře reprezentuji - ať už stáj nebo republiku.
Na koních mám nejradši:
Ušlechtilost, pohled očí, krásný pohyb.
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň:
Někdy možná dobře, že neumí mluvit... :o)
Můj nejhorší pád z koně:
1996, převrátil se na mě - na 2x zlomená noha.
Hřebce jménem Pinot Grigio považuje Zdeněk za svého "životního" koně.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Televize, bowling.
Můj sen, kterého bych chtěl dosáhnout:
Dokázat trénovat a připravovat koně pro nejtěžší parkury.
Tři slova, která mě charakterizují:
To musí posoudit jiní, vážně nevím.
Moje zlozvyky a nešvary:
Když zapnu televizi, tak vypínám já.
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Jídlo - guláš.
Pití - Radegast 12o.
Hudba - pop.
Film - akční.
Televizní pořad - Růžovka.
Auto - Škoda.
Životní motto:
Užívat si každý okamžik na tomto světě!
Na koních má Zdeněk nejraději ušlechtilost, pohled očí a krásný pohyb...

Profil koně - Orido

31. května 2011 v 11:36 | Hanka
Jméno: Orido
Pohlaví: hřebec
Datum narození: 24. 7. 1996
Plemeno: český teplokrevník
Chovatel: Miloslav Hlaváč
Otec: Rock'n Roll
Matka: Omega
Majitel: Miloslav Hlaváč
Stáj: JK Hlaváč
Jezdec: Lenka Matunová
Trenér: Miloslav Hlaváč
Disciplína: skoky
Oridovou sportovní partnerkou je Lenka Matunová.
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
U svého majitele jsem se narodil.

Jak mě doma oslovují:
Orísku.

Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Už jako malý jsem na louce vynikal svými vzdušnými kreacemi, jinak zřejmě i pro svůj původ.

Mé největší sportovní úspěchy:
1., 2. i 3. místo na MČR, Grand Prix na CSIO.

Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekl":
To jsem dělal v pubertě, teď už ani ne. :)

Co si o mně myslí můj jezdec:
Občas mi říká "pane Orido" - myslím, že si mě váží.

Kdo všechno si občas na mě sedne:
Jen Lenka, ale jsem rád, když můžu povozit svojí ošetřovatelku Verču - nikdy po mě nic nechce. :)
Charakter, síla, bojovnost - to je Orido.
Tři slova, která mě charakterizují:
Charakter, síla a bojovnost.

Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Nikdy se nešklebím a občas si vydrbu ocas...

Oblíbený pamlsek:
Mrkev a jablka.

Oblíbená činnost:
Lenošení.

Co opravdu nemám rád:
Nesnáším studenou vodu...

Jak vypadá můj den, když mám volno:
Jdu jen tak na procházku a pozoruju všechno, co mě zajímá. :)
Orido si během své sportovní kariéry odnesl 1., 2. i 3. místo z MČR.

Profil jezdce - Eva Jančaříková

31. května 2011 v 11:33 | Hanka
Jméno a příjmení: Eva Jančaříková
Datum narození: 8. 7. 1974
Místo bydliště (město): Bílovec
Jezdecký klub: Stáj Ladislava Umlaufa
Disciplína: Drezura
Trenér: Ladislav Umlauf
Můj první kontakt s koňmi:
Ve 13 letech a byla to kladrubská klisna Senta.
V kolika jsem začala jezdit závodně:
Ve 14ti letech.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Harmonie, splynutí s koněm, elegance, krása, schopnost naučit se rozumět koním. Ale naučit se také sebeovládaní, kompromisům, skromnosti a přijmat kritiku. To vše nám nabízí drezura - a ještě mnohem více...
Kolik času týdně s koňmi strávím:
7 dní v týdnu, 12 hodin denně.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Samozřejmě je to mnoho zahraničních jezdců a trenérů. Ale řeknu Ladislav Umlauf. Proč? Protože ze mě udělal to, co jsem, protože na mně dál pracuje, protože nejenže umí připravit koně do vysokého sportu, ale hlavně! Opravdu koním rozumí. Vždycky mi říká: "Holka, drž se při zemi, pád z výšky bolí."
Můj "životní" kůň:
Je to Charles Charming.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Veselých, těch je mnoho... Smutné je, když mě pan Umlauf varuje, že bude průser, a já, protože jsem tvrdohlavá, samozřejmě neposlechnu, a za 3 minuty na to se válím v písku s nějakou zlomeninou. Kolikrát už mě varoval, vždycky měl pravdu - a to pak boli.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
5krát za sebou vítězstvi v KMK, umístění na MČR.
Na koních mám nejradši:
Když jsou ke mně tolerantni a nechtějí se mě za každou cenu zbavit.
Z jezdeckého sportu uznává Eva svého trenéra Ladislava Umlaufa (na snímku vpravo).

Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :o)
No, já jich jezdím vice a to by byl teda román. :o) Ale rozhodně vím, že Fiorela si myslí "Kdy už ze mě sleze, ať se mohu jít zase pustit do snídaně..."
Můj nejhorší pád z koně:
Poslední pád, kvůli kterému už neskáču parkury. Zakopli jsme o překážku a byla z toho půl roku pauza v sádře.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Máme pár chovných klisen, takže čekání na hříbátka. :o)
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Já už jsem svého hlavního snu dosáhla, a to je, že se mi drezura jako mé hoby stala i mým povoláním. Ještě nějaké sny mám, ale ty si nechám pro sebe.
Tři slova, která mě charakterizují:
Doufám, že jsem skromný ctižádostivý dříč.
Moje zlozvyky a nešvary: :o)
Tvrdohlavá, tvrdohlavá a zase tvrdohlavá. No a ještě miluji sladkosti!
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Svíčková, minerálka, opera, Gladiátor (vždycky na konci brečím), moc na televizi nekoukám, auto je mi jedno, hlavně když to jede. :o)
Životní motto:
Pro mne je důležité, abych zůstala a byla vždy člověkem.
Letos můžeme Evu vídat v sedle více koní, jedním z nich je i Guardian Angel.

Profil koně - Cikáda

31. května 2011 v 11:31 | Hanka
Jméno: Cikáda
Pohlaví: klisna
Datum narození: 8. 7. 1996
Plemeno: Český teplokrevník
Chovatel: hřebčín Netolice
Otec: Azol
Matka: Urla po Landruf
Majitel: Ing. Jaroslav Krajník
Stáj: Stáj Accom Praha
Jezdec: Veronika Krajníková
Trenér: Laura Helebrantová
Disciplína: skoky
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
V mých sedmi letech.
Jak mě doma oslovují:
Cikádka.
Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Když jsem byla mladá, tak mě zkoušeli na dostihy - tam mi všichni utekli. Pak na drezuru - ale já nechtěla dát hlavu dolů. Proto mě nakonec dali na skákání, které mě baví a jde mi!
Mé největší sportovní úspěchy:
2x mistryně ČR v mladých jezdcích, 2x účast na ME juniorů resp. mladých jezdců, 8 tr. b. v GP při CSIO**** Praha 2007, kde jsem byla vyhlášena nejlepším koněm českého chovu.
Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekla":
Takové věci já nedělám.
Co si o mně myslí můj jezdec:
Moje jezdkyně mě určitě miluje, protože ji nikdy nenechám ve štychu.
Klisna Cikáda je hrdá, talentovaná a poctivá, což ostatně dokazuje i na parkuru.
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Občas Laura a nebo povozím ošetřovatelku Martinu v kroku na vyjížďce.
Tři slova, která mě charakterizují:
Hrdost, talent, poctivost.
Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Jsem hůř jezditelná, ale na parkuru jsem "záchranář".

Oblíbený pamlsek:
Jablíčko.
Oblíbená činnost:
Koukání z okýnka.
Co opravdu nemám rád:
Když mi dvounožci lezou do boxu, čistí mě a sedlají mě.
Jak vypadá můj den, když mám volno:
Jdu v kroku na vyjížďku a užívám si pohody ve stáji.
Cikáda při dekorování se svou jezdkyní Veronikou Krajníkovou a Dagmar Bierhanzlovou.

Profil jezdce - Anastasja Vištalová

31. května 2011 v 11:24 | Hanka
Jméno a příjmení: Anastasja Vištalová
Datum narození: 25. 3. 1995
Místo bydliště (město): Jevany
Jezdecký klub: Klub Kvítek
Disciplína: Paradrezura
Trenér: Jana Zenklová a Andrea Beránková
Anastasja se paradrezuře věnuje od 13ti let.
Můj první kontakt s koňmi:
To bylo ve třech letech, když jsem začala chodit na hipoterapii.
V kolika jsem začala jezdit závodně:
Paradrezuře jsem se začala věnovat ve svých 13-ti letech. Jsem klasifikovaná do skupiny Ib. Do té doby jsem docházela na hipoterapii.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Protože mě vždycky fascinovala drezura, a když jsem se dozvěděla, že jí mohou provozovat i lidé se zdravotním postižením, ani chvíli jsem neváhala.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Během školního roku chodím ke koním pravidelně dvakrát do týdne, naopak o prázdninách se snažím být u koní každý den.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Tak ze zahraničních jezdců mě nejvíce fascinuje Isabell Werth, hlavně kvůli jejímu citu ke koním a krásným ladným pobídkám, které používá. Prostě se mi líbí celkově, jak jezdí, je to můj jezdecký vzor. Z českých jezdců uznávám Hanku Vášáryovou, líbí se mi na ní, jak je na koni vždy klidná a taky její přístup při práci s koňmi, je to můj druhý jezdecký vzor.
Můj "životní" kůň:
Tím je pro mě přece Buráček!
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Mám jen veselé, asi mezi ty úplně nezapomenutelné patří ten, když jsem poprvé dostala do ruky otěže a mohla jsem si koníka vést sama.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Největším jezdeckým úspěchem je pro mě druhé místo na MČR v paradrezuře v roce 2009.
Na koních mám nejradši:
Jejich krásné a moudré oči.
Životním koněm je pro Anastasju Buráček.
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň :) :
"Netahej mě pořád za tu hubu"!
Můj nejhorší pád z koně:
To bylo, když se Buráček polekal alobalu ležícího na zemi a já z něj slítla, bolel mě z toho zadek ještě dva dny potom…
Kromě ježdění na koních mě baví:
Plavání, kterému se taky věnuji závodně a pak ještě tvorba webových stránek, trávení volného času s kamarády a čtení.
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Dostat se na Paralympiádu, naučit se cválat a udělat si ZZVJ.
Tři slova, která mě charakterizují:
Veselá, optimista, někdy tvrdohlavá.
Moje zlozvyky a nešvary :) :
Občas dokážu být tvrdohlavá.
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Jídlo - pečené kuře s hranolkami, pití - Sprite, hudba - pop a disco, film - The Long Shot (česky Jezdkyně) a Stmívání, pořad - všechny možné pořady o koních, značka oblečení - oblíbenou značku ani nemám, spíš si vybírám podle toho, co se mi líbí, auto - Lamborghiny.
Životní motto:
Žádná hodina života není ztracena, pokud je strávená v sedle.
Anastasja se může pochlubit nejedním pěkným umístěním, mezi její největší úspěchy patří druhé místo na MČR.

Profil koně - Wellfare

31. května 2011 v 11:21 | Hanka
Jméno: Wellfare
Pohlaví: klisna
Datum narození: 31. 1. 1997
Plemeno: arabský plnokrevník
Chovatel: Ludwig Hahen (GER)
Otec: El Konto
Matka: Wioska
Majitel: Mirko Bernas
Stáj: JS Likoli
Jezdec: Markéta Terberová
Trenér: Markéta Terberová
Disciplína: vytrvalost
Wellfare a Markéta Terberová jsou opravdu sladěná dvojice.
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
V 10 letech.

Jak mě doma oslovují:
Welluška, arabská princezna.

Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Miluju ji, žiju jen pro ni a udělám vše pro to, abych zvítězila.

Mé největší sportovní úspěchy:
2x mistr republiky a 1x vicemistr (pokaždé mi byla veterináři udělena cena kondice), 20. místo na mistrovství Evropy.

Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekl(a)":
Takový moment nikdy nenastal. Všechno, co dělám, dělám od srdce pro svého jezdce.

Co si o mně myslí můj jezdec:
Že jsem dokonalá.
Wellfare hájí české barvy i za hranicemi.

Kdo všechno si občas na mě sedne:
Kromě mé jezdkyně také MUDr. Helena Terberová a Hana Keltnerová.

Tři slova, která mě charakterizují:
Houževnatý, cílevědomý miláček.

Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Dobrá - i bez kvalitního tréninku (nejprve kvůli úrazu jezdce a poté i mě) jsem dokázala na MČR 2008 vybojovat druhé místo a získat cenu kondice. Špatná - jsem nervózní.

Oblíbený pamlsek:

Mrkev.

Oblíbená činnost:
Závodění a ten pocit, když vím, že jsem všechny své soupeře nechala v dáli za sebou.

Co opravdu nemám rád:
Odběr krve a očkování.

Jak vypadá můj den, když mám volno:
Co jste to řekli za sprosté slovo?
Radost z úspěchu na ME Oviedo ve Španělsku.

Profil jezdce - Denisa Valentová

31. května 2011 v 11:16 | Hanka
Jméno a příjmení: Denisa Valentová
Datum narození: 31. 1. 1988
Místo bydliště (město): Praha / Bratislava
Jezdecký klub: JK Hlinovská Praha
Disciplína: Drezúra
Trenér: Karolína Žižková
Můj první kontakt s koňmi:
V 9 rokoch som strávila týždeň v jazdeckom tábore.
V kolika jsem začala jezdit závodně:
Prekvapivo začiatky boli v endurance. Drezúru som začala jazdiť v 15 a v ten rok som stihla aj svoje prvé závody.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Pretože je kráľovská. K drezúre ma priviedla moja prvá trénerka Michaela Pechová na Slovensku, vďaka ktorej som sa dostala aj k môjmu prvému drezúrnemu koni- žrebcovi Akordovi.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Denne, a oficiálne toľko, aby som stíhala vysokú školu, neoficiálne ešte trošku viac... :o)
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
V prvom rade moju trénerku Karolínu Žižkovú. Obdivujem na nej okrem iného kľud a trpezlivosť s akou pracuje, a to nielen s koňmi.. o čom svedčí aj to, že to so mnou vydrží. :o) A ďalej každého, kto jazdí s citom a dokáže predviesť spokojného a uvoľneného koňa.
Můj "životní" kůň:
Ten životný snáď ešte len príde. Rada mám ale všetky, na ktorých môžem jazdiť alebo som jazdila. Každý ma niečo naučil. Momentálne ma najviac testuje môj 5 ročný žrebec Cartier.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Tie veselé prevažujú v takej miere, že na smutné si ani nespomeniem... Najviac ich je vždy na viacdenných závodoch alebo sústredení v Nemecku.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Cením si každé dobre zajeté závody a vždy ma poteší dobre odjazdený kôň...
Konkrétne mám veľkú radosť zo 4. miesta ČDP v Novice cup a juniorské umiestnenia na Slovensku.
S Holiday Inn letos Denisa obsadila 4. místo v Novice Cupu.
Na koních mám nejradši:
Úplne všetko!
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :o)
Ja myslím, že ma nadevše miluje! :o)
Můj nejhorší pád z koně:
Čakám. :o)
Kromě ježdění na koních mě baví:
Z iných športov tenis a lyže, inak rada chodím do divadla, kina, ale hlavne priatelia, a to ako tí na Slovensku, tak tí v Prahe. Bez tých by to nešlo.
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Snov by bolo hooodne... Mojim cieľom je naučiť sa jazdiť tak dobre, ako to len pôjde, a skoro som zabudla... Rada by som doštudovala, samozrejme.
Tři slova, která mě charakterizují:
To by mali povedať iní. Ja by som sa charakterizovala ako vyspelá, seriózna a hrozne šikovná, ktorá nikdy nič nepokazí, nerozbije, nevyleje, nezašpiní... :o)
Moje zlozvyky a nešvary: :o)
Tým najväčším (pokiaľ niekto nezasiahne včas) je , že z každého môjho zlozvyku sa veľmi rýchlo stane môj obľúbený zvyk.
Moje oblíbené - jídlo, pití:
Ryby, špagety, strawberry daiquiri...
Životní motto:
Všetko zlé je na niečo dobré.
Závěrečné dekorování při finále ČDP.

Profil koně - Winston-G

31. května 2011 v 11:14 | Hanka
Jméno: Winston-G
Pohlaví:Valach
Datum narození: 16. 4. 1999
Plemeno: Belgicky teplokrevnik
Otec: Kashmir von Shutershof
Majitel: Ing. O. Plachá, Walter Ulan
Stáj: Bratislava Ulan
Jezdec: Z. Zelinková
Trenér: Ing. J. Kutěj
Disciplína: Skoky

V kolika si mě koupil můj současný majitel:
Paní Plachá ve čtyřech letech a pan Ulan v devíti letech.

Jak mě doma oslovují:

Wilzon, Píďa, Julien.

Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Protože drezurka mi moc nešla a vlastně mě ani nebavila (no a ještě pořád bavit nazačala..:o)).

Mé největší sportovní úspěchy:
Letos vítězství ve VC Bernolákova, vloni několik pěkných druhých míst ve Velkých cenách.

Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekl":
Vždy, když se tvářím, že jsem unavený, a pak na závodech dělám opičky, to mou jezdkyni vždycky naštve...:o)

Co si o mně myslí můj jezdec:
Že jsem schopný, silný, poslušný, někdy mi jen trošku trvá než pocopím, co ode mě chce...

Kdo všechno si občas na mě sedne:
Vlastně jen Zuzana. Když mám volný den, tak jdu s Aničkou (Zuzky žačka) na procházku.

Tři slova, která mě charakterizují:
Rozmazlený, veselý, sem tam lenivý.
Schopný, silný a pošlušný Winston-G.

Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Moje přátelská klidná povaha. Občas to se svým temperamentem přeženu a chovám se spíš jako rozmazlené děcko... :o)

Oblíbený pamlsek:
Vše, co je k jídlu!

Oblíbená činnost:

Spánek. :o)

Co opravdu nemám rád:
Když mě budí ze spánku a musím jít ven, nebo když se na závodech skáče pozdě v noci, to bývám opravdu naštvaný. :o(

Jak vypadá můj den, když mám volno:
Ráno jdu na hodinu do kolotoče, potom do výběhu a odpoledne na procházku (nebo jen tak na lonž).
Winston-G se svou jezdkyní, Zuzanou Zelinkovou.

Profil jezdce - Radka Dvořáková

31. května 2011 v 11:14 | Hanka
Jméno a příjmení: Radka Dvořáková
Datum narození: 22. 9. 1976
Místo bydliště (město): Rynárec (okres Pelhřimov)
Jezdecký klub: JK CAVALIER Rynárec
Disciplína: všestrannost, skoky
Jeden ze současných sportovních partnerů Radky Dvořákové je plemeník Damon, s nímž sklízela úspěchy už v rámci KMK.

Můj první kontakt s koňmi:
Když jsem byla na táboře, jeli jsme se podívat do stájí v Žirovnici a svezli nás na poníkovi.

V kolika jsem začala jezdit závodně:
V 18.

Proč se věnuji právě této disciplíně:
Protože se svým koňským partnerem musíte být elegantní do drezury, bojovní v crossu, kde vám kůň musí opravdu věřit a ještě mít takové srdíčko a najít síly do parkuru. Prostě je to od všeho kousek a takoví koně jsou výjimeční, a proto mě tato disciplína baví.

Kolik času týdně s koňmi strávím:
Každý den a téměř celý den. :)

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Všichni, kteří něco opravdu dokázali, protože je za tím spousta dřiny.
Můj "životní" kůň:
Ten první určitě Dukar, hodně mě toho naučil a přišly první výsledky. Ale pak jistě Beatrice, která vyhrála MČR a 3x finále Zlaté podkovy. Vadama, se kterou jsem byla na MS v Lionu a absolvovala 3 hvězdy ve Strzegomi. Dále Damon a Oster, kteří jsou v současné době mými životními koňmi. Určitě jsem neměla jen jednoho životního koně, a proto jich musím uvést víc a jsem šťastná, že jsem měla tu čest takové koně mít.

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Nezapomenutelných je opravdu mnoho :) a na smutné raději zapomínám.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Umístění s Vadamou na MS v Lionu, CIC*** ve Strzegomi, vítězství ve finále Zlaté podkovy a mistrovství ČR, několik vítězství v KMK.

Na koních mám nejradši:
Že umí naslouchat, jsou úžasní kamarádi a nejsou závistiví a zlomyslní jako lidé.

Oster je jeden z Radčiných životních koní.
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :)
To se zeptejte jeho. :)

Můj nejhorší pád z koně:
Na Hubertově jízdě, zlomila jsem si stehenní kost na pravé noze a koleno na levé. :(

Kromě ježdění na koních mě baví:
Jíst a spát. :)

Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Těch je samozřejmě hodně, většinou se píše o olympiádě, ale jsem realista, takže vím, že tohle reálné není. Ráda bych dobré výsledky jak na národních tak i na mezinárodních závodech.

Tři slova, která mě charakterizují:
To ať řeknou jiní.

Moje zlozvyky a nešvary: :)
Těch je.
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Já ráda špagety, colu a hudbu, na kterou se dá dobře tancovat. Na televizi moc nekoukám. Značka oblečení je mi jedno a auto terénní.

Životní motto:
Přej a bude ti přáno a boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
"V crossu vám kůň musí opravdu věřit", říká Radka Dvořáková.

Profil koně - Guardian Angel

31. května 2011 v 11:12 | Hanka
Jméno: Guardian Angel
Pohlaví: Valach
Datum narození: 24. 5. 1998
Plemeno: Baden-wuertemberské plemeno
Chovatel: Zemský hřebčín Marbach
Otec: Gardez
Matka: Ascona
Majitel: Kateřina Říhová
Stáj: JK Sant Aventin
Jezdec: Kateřina Říhová
Trenér: Christian Pläge, Ladislav Umlauf
Disciplína: Drezura

V kolika si mě koupil můj současný majitel:
V 8 letech.

Jak mě doma oslovují:
Péťa, Petromil či Gardoš.

Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Pro můj ušlechtilý projev, šarm a eleganci pohybu. Pro drezuru jsem byl vybrán na aukci v Marbachu již ve třech letech španělským olympijským jezdcem Chuanem Matutem a svoje mladí jsem tudíž strávil v Madridu. Jsem taky velký cestovatel, protože po Španělsku jsem zavítal do USA, Slovinska a odtud zpět do Německa, kde si mě vyhlédla moje současná majitelka.

Mé největší sportovní úspěchy:
Vítězství na MČR v drezuře 2008, vítězství v ČDP v kategorii Top Ten Cup 2008, vítězství v ČDP v kategorii Novice Cup v roce 2007, 5. místo na světovém drezurním poháru ve Varšavě, 4. místo na MČR 2009, 2. místo ve FEI Testu v kategorii S v roce 2007, dále pak standardně vyrovnané výkony a "co závod, to pentle". V neposlední řadě pak 2. místo z 48 celkově startujících koní v soutěži stupně S ve Švýcarsku a další umístění v soutěžích stupně ST.
Profil
Guardian se svou jezdkyní a majitelkou Kateřinou Říhovou.
Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekl":
Nikdy, to bych přece své jezdkyni neudělal... :o)

Co si o mně myslí můj jezdec:

Má ke mně úctu a obdivuje mě. Můj jezdec si o mně myslí, že jsem jedinečný!
Profil
Se svou jezdkyní při letošním MČR v drezuře.
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Moje majitelka, Christian Pläge či Ladislav Umlauf.

Tři slova, která mě charakterizují:
Elegance, šarm a jedinečnost.

Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Jsem poctivý dříč, ale někdy se mám až moc rád.

Oblíbený pamlsek:

Jablko.

Oblíbená činnost:
Běhání ve výběhu a drbání si hřívy.

Co opravdu nemám rád:

Sprej na lesk a broušení zubů.

Jak vypadá můj den, když mám volno:
Jdu do výběhu a pak spím a jím, taky mě většinou někdo přijde podrbat... :o)

Profil
Elegance, šarm a jedinečnost: to je Guardian Angel.

Profil jezdce - Petra Charvátová

31. května 2011 v 9:59 | Hanka
Jméno a příjmení: Petra Charvátová
Datum narození: 28. 8. 1983
Místo bydliště (město): Strážiště (okres Mladá Boleslav)
Jezdecký klub: JS Strážiště
Disciplína: parkur, okrajově drezura
Trenér: Koblížková Štěpánka
Petry stájovou jedničkou a zároveň životním koněm je mohutná Vigora.
Můj první kontakt s koňmi:
Cca v 6-ti letech. V 10-ti letech jsem nastoupila do oddílu v Borčicích, kde brali až od 12-ti let. Vklínila jsem se tam pod heslem: "Budu jen pomáhat".

V kolika jsem začala jezdit závodně:
První pokusy jsem absolvovala v 16-ti letech v Páterově. Trošku více jsem začala závodit v 18-ti letech pod vedením Jana Chýleho.

Proč se věnuji právě této disciplíně:
Parkur je napínavý, rychlý a jednoznačně hodnocený. Drezura je nezbytnou přípravou pro parkur. Když člověk pronikne do jejích tajů, stane se všední práce na jízdárně zábavou jak pro jezdce, tak pro koně.

Kolik času týdně s koňmi strávím:
Od nevidim do nevidim, ale slepá nejsem. :)

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Určitě je to MVDr. Záliš, velmi mě baví jeho články. Jinak všechny lidi, kteří obětovali svůj život koním a mají je upřímně rádi. Co se týče jezdeckých vzorů, tak těch mám hodně. :)

Můj "životní" kůň:
Jednoznačně Vigora - silná, charakterní, svá a má!

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Veselé zážitky mám denně, když hříbátka dovádějí na pastvě. Pravidelně opouští své matky a vytvářejí si vlastní školku. Smutné - když je některému koni zle a já mu již nedokáži pomoci.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Velmi si cením dobře zajetých parkurů. Mezi moje největší úspěchy se řadí 4. místo na VC Opavy (T**), Grand Prix Brno, 2. místo na MČR, 1. místo - Páterov T.

Na koních mám nejradši:
Mám velmi ráda koňské osobnosti. Baví mě také pracovat se složitějšími povahami, ale každopádně musí být hodní na ošetřování.

Můj nejhorší pád z koně:
Pravidelně padám na hlavu a následně si nic nepamatuji - takže vám svůj nejhorší pád nemohu vylíčit. Pamatuji si jen momenty, když se řítím hlavou dolů, sleduji přední kopyta a jen si říkám: "Au, au, to to zas bude dnes bolet". :)

Kromě ježdění na koních mě baví:
Určitě je to spánek - každý večer se těším do postele. Ráda plavu, běžkuji, lyžuji a miluji dovolenou u moře.

Letos jste mohli Petru vidět také v sedle Arismy, Cannavary, Cordalmy, Kaskády, Rain Boye a Ryzlinka (na fotce).
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Chtěla bych umět kvalitně zpracovávat koně - tudíž stále lépe jezdit. Což není lehký úkol a asi si s ním vystačím do konce života!

Tři slova, která mě charakterizují:
Tvrdohlavá, pracovitá, spolehlivá.

Moje zlozvyky a nešvary: :)
Tak těch mám moc - nechám si je vytisknout v knižním vydání.

Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Mám ráda téměř všechny jídla - což není ideální stav, černé pivo, melodické písně - např. Desmond, komedie - Deník Bridget Jones, historické filmy, na značky oblečení ani aut zatížená nejsem.

Životní motto:
Nežijeme proto, abychom jedli. Jíme proto, abychom žili.
PS: Dodržování životních mott mi moc nejde!

Proč zrovna parkur? Je napínavý, rychlý a jednoznačně hodnocený.

Profil jezdce - Fabrizio Sigismondi

31. května 2011 v 9:58 | Hanka
Jméno a příjmení: Fabrizio Sigismondi
Datum narození: 7. 4. 1981
Místo bydliště (město): Praha
Jezdecký klub: Dressage Academy
Disciplína: Drezura
Trenér: Já sám a občas mi poradí mí kolegové
Můj první kontakt s koňmi:
Ve dvou letech.
V kolika jsem začal jezdit závodně:
Před 21 lety jsem začal jezdit, závodně pak od svých čtrnácti let.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Patří k nejušlechtilejším disciplínám ze všech.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Denně od rána do večera.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Ze skoků Aleš Opatrný, z military Jaroslav Hatla.
Můj "životní" kůň:
Ten snad teprve přijde... V současné době je to určitě Chamberlain.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Každý den zažívám spoustu veselých zážitků a o smutných nerad mluvím...
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Každé vítězství je pro mě úspěch, kterého si cením.
Na koních mám nejradši:
Jejich krásné oči.
Co si o mně nejspíš myslí můj kůň:
Že jsem blázen. :o)
S Chmaberlainem se stal Fabrizio dnes už loňským mistrem Prahy.
Můj nejhorší pád z koně:
Nikdy nepadám, ale když spadnu, tak to vždycky stojí za to!
Kromě ježdění na koních mě baví:
Cestování.
Můj sen, kterého bych chtěl dosáhnout:
Olympiáda. (zlato) :o)
Tři slova, která mě charakterizují:
Stále mladý, krásný a chytrý. :o)
Moje zlozvyky a nešvary:
Při ježdění vyplazuji jazyk.
Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Italská pasta; cola; z hudby všechno; Vzpomínky na Afriku, Sex ve městě; z oblečení si kupuji věci, které se mi líbí, na značce nezáleží; Audi.
Životní motto:
Hlavu vzhůru! Pořádně se ukloň a nezapomeň se usmívat!
Fabrizio s Chamberlainem při tréninku v Radimovicích.

Profil koně - Tiksi

31. května 2011 v 9:56 | Hanka
Jméno: Tiksi
Pohlaví: klisna
Datum narození: 15. 6. 2001
Plemeno: český teplokrevník
Chovatel: Nadace při SOUz Loštice
Otec: 2760 Dannyj (SU)
Matka: SM 3041 Tereza po Gidran XIV - 30
Majitel: Nadace při SOUz Loštice
Stáj: Jezdecký klub Loštice
Jezdec: Radko Heidenreich
Trenér: manželé Heidenreichovi
Disciplína: všestrannost

V kolika si mě koupil můj současný majitel:
Majiteli jsem se narodila ve stájích školního statku v Lošticích - Žadlovicích.

Jak mě doma oslovují:
Tiksi, Maruško.

Proč jsem byla vybrána právě pro tuto disciplínu:
JK Loštice se specializuje na všestrannost. Maminka byla první klisnou mého jezdce, která úspěšně startovala na MČR seniorů ve všestrannosti a na CCI*, tatínek úspěšně reprezentoval jak v dostizích, tak ve všestrannosti CCI**.

Mé největší sportovní úspěchy:
2007: Mistrovství světa 6letých koní ve všestrannosti ve francouzském Lionu d´Angers (42. místo)

2008: 2. místo ZP Šumperk
2008: 2. místo Oblastní mistrovství seniorů ve všestrannosti
2008: 3. místo CNC** Loštice
2008: 9. místo CIC** a MČR seniorů ve všestrannosti
2008: 19. místo CCI** Pardubice

2009: 3. místo ZP Pecínov
2009: 1. místo CNC** Loštice
2009: 3. místo MČR seniorů CNC**
2009: 4. místo CIC** Humpolec
2009: 1. místo finále ZP Humpolec CNC**

Klisna Tiksi se svým jezdcem Radko Heidenreichem mají na kontě řadu úspěchů.

Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekla":
V roce 2006 v Humpolci (všestrannost Z) jsem se při závěrečném parkuru bála slaměného koníka, který byl v kolbišti jako dekorace. Radek mě nedostal ke skoku a byli jsme vyloučeni. Nakonec mě ke koníkovi donutil jít, a tak jsem do něj alespoň naštvaně kousla. Tento můj čin byl odměněn bouřlivým potleskem diváků.

Co si o mně myslí můj jezdec:
Má mě moc rád a věříme si. V crossu jsme partneři. Když náhodou zaváhám, on mi vždy pomůže, ale trochu mi vyčítá, že naopak já moc nepomůžu v drezuře jemu - i když na to mám. Ví, že jsem temperamentní a náladová, prostě ženská. :o)

Kdo všechno si občas na mě sedne:
Někdy na mě sedne Radkova manželka a holky z klubu, ale skáču hlavně s Radkem.

Tři slova, která mě charakterizují:
Temperamentní, charakterní a svá.

Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Dobrá vlastnost - závodní srdce.
Špatná vlastnost - nemám ráda jiné koně s osobností.

Oblíbený pamlsek:
Jablíčko.

Oblíbená činnost:
Toulání po lese, cválání a skákání.

Co opravdu nemám ráda:
Drezurní poslušnost.

Jak vypadá můj den, když mám volno:
Každý den chodím mezi 8 - 14 hod do ohrady. Když mám volno, tak jdu odpoledne na procházku do lesa nebo mě vezmou holky do parku popást a dívám se, jak ostatní trénují.
"Temperamentní a náladová... prostě ženská," hodní Tiski Radko Heidenreich. :o)

Profil koně - Congo King

31. května 2011 v 9:54 | Hanka
Jméno: Congo King
Pohlaví: Valach
Datum narození: 29. 6. 2000
Plemeno: Holštýnský kůň
Chovatel: Zg Tirscher, Thomas Rainer Erwin
Otec: Contender
Matka: Luciletric / Cascavelle
Majitel: Nathalie Crnková
Stáj: JS Bost
Jezdec: N. Crnková
Trenér: Bohumil Starnovský
Disciplína: Skoky
V kolika si mě koupil můj současný majitel:
B. Starnovský mě koupil jako 1, 5 ročního v Německu a v loňském roce mě daroval mé jezdkyni.
Jak mě doma oslovují:
Congísku.
Proč jsem byl vybrán právě pro tuto disciplínu:
Mám rád akční věci.
Mé největší sportovní úspěchy:
Mistr republiky juniorů 2006 v mých šesti letech a účast na ME jun. 2008, 2009. Dále 5.místo na MČR seniorů.
Kdy jsem svého jezdce opravdu "vypekl":
Takové věci já nedělám!!! :o)
Co si o mně myslí můj jezdec:
Že jsem její životní láska...
Kdo všechno si občas na mě sedne:
Pravidelně na mě jezdí Natálka, ale pokud je na závodech, tak za mnou dochází moje teta Iva Šašková nebo naše ošetřovatelka Katka Terschová a užíváme si v našem lese.
Tři slova, která mě charakterizují:
Bojovník s velkým srdcem.
"Bojovník s velkým srdcem" - tak označila Congo Kinga jeho jezdkyně Ntahalie Crnková.
Jedna moje dobrá a jedna špatná vlastnost:
Pracovitost x lekavost.
Oblíbený pamlsek:
Cukr.
Oblíbená činnost:
Koukání z okna.
Co opravdu nemám rád:
Mouchy! ...a všechna další létající havěť.
Jak vypadá můj den, když mám volno:
Ráno se jdu povodit a popást nebo mě čeká lehčí práce na chodícím trenažéru a odpoledne procházka do lesa.
Proč byl vybrán"Congísek" na parkur? Protože má rád akční věci!
 
 

Reklama