Profil jezdce - Jan Studnička

18. dubna 2010 v 10:26 | Hana |  Profily Jezdců a koní
Jméno a příjmení: Jan Studnička
studnicka

Datum narození: 13. 4. 1987
Místo bydliště (město): Praha
Jezdecký klub: Jezdecké centrum Zájezd
Disciplína: parkur
Trenér: Alois Starosta, Petr Doležal

Můj první kontakt s koňmi:

Jeden z prvních kontaktů byl na naší chalupě v jižních Čechách, kde nás s kamarády vozil jeden pán na voze taženém koněm.

V kolika jsem začal jezdit závodně:

Závodit jsem začal ve 12 letech, dřív to v té době ani nešlo, pony sport neexistoval. Na první závody jsem jel s tři dny starou licencí.

Proč se věnuji právě této disciplíně:

Našeho prvního rodinného koně jsme měli ustájeného ve skokové stáji a navíc tatínek, který nás s bratrem ke koním přivedl, také v mládí jezdil ve skokové stáji - byla to jasná volba. Jednou jsem sice absolvoval i drezurní soutěž, ale skončil jsem poslední, takže mě to moc nenadchlo.

Kolik času týdně s koňmi strávím:

Denně je to tak 5 - 6 hodin a o víkendech samozřejmě celý den na závodech. Letos se také ve větší míře přidala i KMK, takže času u koní trávím opravdu hodně...

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Mým jezdeckým vzorem je Rodrigo Pessoa. Jinak uznávám všechny, kteří dosahují úspěchů přirozeným ježděním a tréninkem, bez používání nejrůznějších donucovacích prostředků.

Jan Studnička a Factor.

Můj "životní" kůň:
Je těžké označit jen jednoho koně. Nejvíce mě toho asi naučil Aren, se kterým jsem absolvoval první S i první ST, také jsem s ním získal první medaili z MČR. Momentálně jeho výkony překonává Goddess, kterou jezdím od šesti let a tu jsem pro změnu do ST dovedl já, letos si snad vyzkoušíme i T.
Všechny své koně mám ale rád stejnou měrou a snažím se jim všem zajišťovat stejný komfort, ať už skáčí L nebo ST.

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Opravdu nezapomenutelný zážitek mám z dubna 2007, kdy se mi při návratu z dovolené s koňmi propadla podlahou vozíku moje tehdejší stájová jednička, klisna L´Avenir. Snažili jsme se ji zachránit, ale asi po 14 dnech dostala otravu krve a musela být uspána.
Ten veselý je určitě z loňského vítězství v John Deere Tour ve Zduchovicích. V desetičlenném finále jsem startoval jako třetí a pořád jsem čekal, kdo mě předjede, ale nakonec se nikdo takový nenašel...

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Jsou to již zmiňované medaile z MČR. První byla bronzová z roku 2004, poté stříbrná z loňska. Dále letošní druhé a třetí místo z GP CSI Zduchovice. Také 5. místo z finále Small tour (Lešno 2005).

Na koních mám nejradši:
Různorodost jejich povah, každý je unikátní a nemá dvojníka, stejně jako u lidí...

Co si o mně nejspíš myslí můj kůň:
Určitě jen to nejlepší... :o)

Můj nejhorší pád z koně:
Asi nebyl nejnebezpečnější, ale nejvíce si pamatuji pád z Arena v prvním kole soutěže družstev při CSI Wr. Neustadt 2005. Abychom postoupili do druhého kola, musel jsem jít čistě, což se mi dařilo až do skoku číslo 7, který jsem přeskočil jen já, kůň zůstal stát před ním.

Kromě ježdění na koních mě baví:
Lákají mě i další sporty jako třeba golf nebo surfing, ale zatím na to není čas. Hodně se také zajímám o auta.

Můj sen, kterého bych chtěl dosáhnout:

Rád bych se postavil na start Hamburského skokového derby - a samozřejmě bych i rád dojel do cíle.

Tři slova, která mě charakterizují:
Úsměv, otevřenost, sebevědomí.

Moje zlozvyky a nešvary:
V sedle dělám příliš mnoho zbytečných pohybů a díky své výšce jsem často před pohybem koně.

Moje oblíbené - jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Jídlo - určitě dobrý hovězí steak, k pití nepohrdnu Martini, hudbu poslouchám od všeho trochu, v televizi se rád dívám na dobré filmy, u oblečení mi nezáleží na značce, ale na kvalitě a auto je jednoznačné: Mercedes-Benz.

Životní motto:
Život je jen jeden a co není teď, nebude už nikdy.

studnicka2

Současná stájová jednička Goddess.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann Est Ann Est | 1. ledna 2012 v 21:57 | Reagovat

Neměla  by si tu mít napsaný, že je to zkopírovaný z webu jezdectvi.cz?

2 Zosim Zosim | Web | 22. listopadu 2013 v 18:01 | Reagovat

Rakousko je solidní alternativou pro to jet si zalyžovat. Je to docela blízko (v porovnání například s Francií určitě), ceny skipasů bývají průměrné a svahy náleží určitě k tomu nejlepšímu, co Evropa nabízí.

3 Florian Florian | Web | 1. prosince 2013 v 10:00 | Reagovat

Za lyžováním do Itálie cestuje celá řada našich lyžařů a lyžařek v první řadě kvůli dobře udržovaným sjezdovkám, docela dobré vzdálenosti z Čech, příznivějším cenám skipasů a stejně tak kvůli poměrně stabilnímu příznivému počasí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama